Historie, původ a složení tibetských mís, ukázky různých typů mís.

Historie zpívajících mís se psala v regionu, který zahrnuje Nepál, severní Indii a západočínskou oblast, kterou známe jako Tibet. Obecně můžeme tuto oblast nazvat himálajskou. Ačkoli tedy označení „tibetské“ mísy není zcela přesné a mísy se do této oblasti dostaly opravdu až o něco později, v západním světě je tento název ustálený, a proto zůstaneme pro zjednodušení i nadále u názvu tibetské mísy nebo zpívající mísy. Mísy ze všech těchto oblastí mají také svá specifika, jako například tloušťku stěn, barvu, tvar, typické složení, zdobení, gravírování a další. Jejich ukázky si můžete prohlédnout níže.

Zpracování kovů v tomto regionu má tedy již několika tisíciletou tradici. Ačkoli neexistují přesné záznamy o vzniku výroby tibetských mís, předpokládá se, že již v dobách života Buddhy, tedy v polovině prvního tisíciletí před naším letopočtem, existovali v této oblasti řemeslníci-kovotepci.
Přestože by se mohlo zdát, že mísy nebo jiné bronzové předměty byly využívány především jako náboženské pomůcky hlavně v buddhismu, není tomu tak úplně. Tibeťané, nebo obecně lidé z oblasti Himálají, měli již dříve své vlastní animistické náboženství – šamanismus. V centru uctívání tohoto náboženství stály především přírodní síly, živly, různí duchové a také jejich vlastní božstva. A i když se buddhismus později stal dominantním náboženstvím a filozofií, dodnes jsou v něm patrné prvky původního animistického náboženství – šamanismu.
Proto je buddhismus v této oblasti nazýván také tibetským buddhismem.

     Bronzové předměty sloužily i k náboženským účelům, během obřadů, při obětování nebo pálení kadidla, avšak jejich časté využití bylo v domácnostech. Mísy tedy sloužily k vaření, uskladnění potravin a podobně, tedy ke stejnému účelu, k jakému dnes v domácnostech slouží například plastové mísy, porcelán nebo běžné hrnce. Mísy, které bychom mohli nazvat „zpívajícími mísami“, však mají historii o něco kratší, přibližně 2000 let. Jejich předchůdci byly především bronzové zvony.

     Vzhledem k tomu, že v Asii je tradice výroby nástrojů nebo předmětů z kovu velmi stará, bylo by mylné se domnívat, že umění zpracování kovů vzniklo právě v oblasti Himalájí. Doba bronzová v Číně probíhala přibližně před 3500 lety. V jiných oblastech Asie byly dokonce nalezeny bronzové nástroje ještě z mnohem starších období. Toto umění tedy pravděpodobně proniklo do himálajské oblasti z východu, tedy z Číny, která byla v té době v mnoha ohledech vyspělejší. Úrodnou půdu zde toto řemeslo nalezlo především díky bohatým zásobám kovové rudy.

Není tomu úplně tak. Pokud by skutečně každý z těchto kovů byl výrazněji obsažen ve zpívajících miskách, pravděpodobně by byly podstatně dražší a, co je důležitější, už by nebyly tak dobře zpívající. Pro samotný zvuk mísy jsou totiž podstatné pouze dva z těchto sedmi kovů: měď a cín, a to v přibližném poměru 80 % až 85 % mědi a 15 % až 20 % cínu. Taková slitina se nazývá bronz nebo zvonovina.
Zlato, stříbro a železo se v mísách mohou vyskytovat a zvuku nemusí škodit, případně může mísa díky nim získat zvláštní zvukovou charakteristiku, ale většinou se jedná jen o stopová množství. Olovo a rtuť nejsou pro zvuk podstatné, ale také se v tradičních mísách mohou vyskytovat ve velmi malém množství.

Podobnou slitinou, ze které se také vyrábějí zpívající mísy nebo hudební nástroje obecně, je mosaz. Měď je v této slitině také přítomna, ale cín je zde nahrazen zinkem. Přibližný poměr je 60 % mědi ku 40 % zinku.
Mosaz je měkčí materiál než bronz, je mírně náchylná ke korozi a také nedosahuje takové čistoty zvuku jako bronz, alespoň pokud jde o zpívající mísy. U jiných hudebních nástrojů však může být mosaz vhodnější volbou.
 

V současnosti se vyrábějí i moderní terapeutické mísy, kde se na výrobu mis používají pouze extrémně čisté kovy a výroba již probíhá moderními metodami 21. století, které jsou neporovnatelné s původními postupy používanými v himálajské oblasti. Tímto způsobem lze vyrábět mísy s opakovatelnou vysokou kvalitou a se zvukovými vlastnostmi, které jsou právě požadovány.

Ať už se setkáte s mísami vyrobenými téměř původním způsobem v původní himálajské oblasti, nebo s uhlazenými terapeutickými mísami vyrobenými v moderních podmínkách, budete určitě očarováni přirozenou silou, kterou tyto nástroje v sobě mají. Při prvním okamžiku, kdy se taková zpívající mísa dostane do vašich rukou a uslyšíte její tóny, pravděpodobně na to dlouho nezapomenete. Ve zvuku mísy najdete něco nevysvětlitelného, něco okouzlujícího, něco uklidňujícího a něco, co přesahuje vaši vlastní existenci, jako příroda sama, která na nás působí stejně. Je to jeden ze způsobů, jak s námi naše Země prostřednictvím svých darů - kovů - komunikuje. Každý člověk, který se zaposlouchá do této vesmírné písně, si jistě najde vlastní způsob, jak vnímat tento fenomén. Osobní prožitek bude pro každého jiný, a přesto v něčem stejný.